Pro lepší orientaci jsme pro připravili jednoduchou rozklikávací osnovu.
- Jak bude vypadat implementace?
- Kterých českých subjektů se přijetí MiCA bude týkat?
- Kolik subjektů bude v procesu získání licence úspěšných?
- Znamená MiCA pro běžné uživatele kryptoměn nějakou změnu?
- Jak se ČR a předmětné národní instituce připravují na implementaci MiCA?
- Jaké jsou zápory nového nařízení?
- Bude mít MiCA pozitivní vliv na rozšíření a používání kryptoměn?
Nařízení MiCA konečně po letech projednávání na evropské půdě vstupuje v platnost. Záměr nové finanční evropské legislativy Markets in Crypto-Assets (MiCA) vznikl v reakci na rostoucí popularitu kryptoaktiv a absenci jakékoliv systémové regulace napříč státy EU. Poté co Evropský parlament v dubnu 2023 nařízení MiCA schválil, tak jsou na stole první komplexnější pravidla pro obchodování s digitálními aktivy.
Účinnost nové legislativy bude v postupném náběhu od konce roku 2024. Stěžejní oblasti se zaměří jak na vydavatele krypto aktiv, tak na obchodování s nimi. Jejich cílem je ochrana držitelů kryptoměn i investorů a také zabránění manipulacím na trhu a podvodům.
Z pohledu krypto projektů je klíčové zavedení licence CASP (Crypto-Assets Service Provider), o které si bude muset povinně žádat každá společnost poskytující služby vymezené nařízením. Důvod existence této licence je prostý – maximální důraz na ochranu koncového uživatele.
Je nutné podotkonut, že náležitosti stanovené licencí CASP zdaleka nejsou pouhé formality. Subjekty se musí zavázat např. k přijetí opatření k dosažení nejlepšího možného výsledku pro klienta a implementovat zásady efektivního provádění pokynů zákazníků.
Nově přichází také povinnosti zasílání informací o původci a příjemci konkrétní kryptoměnové transakce do centrálního registru či držení rezervního kapitálu pro případ nutnosti vyplacení věřitelů ve specificky stanovené výši.
Jak bude vypadat implementace?
Nyní se pozornost zaměří na zavedení nových pravidel do praxe, což bude vyžadovat úzkou spolupráci mezi firmami a příslušnými státními orgány. Cílem je, aby novým předpisům všichni správně rozuměli.
Stěžejní bude seznámení se s finálními požadavky MiCA. Do poslední chvíle totiž nebylo jisté, která z verzí se nakonec prosadí. Následovat by mělo zahájení příprav a případných úprav obchodního modelu tak, aby daná společnost byla připravena včas o licenci požádat a úspěšně ji získat.
Pro projekty to znamená přípravy v technické, produktové i personální rovině, a následně práci na samotné licenční žádosti.
Je však třeba zmínit, že mnohé požadavky ještě konkretizují připravované prováděcí unijní předpisy, a tak si na detailní podobu všech pravidel musí krypto projekty ještě chvíli počkat.
Pro ty z projektů, které se rozhodnou o licenci nežádat, pak nastává fáze hledání případných jiných cest, jak své služby i nadále poskytovat, například modifikací stávajících produktů.
Kterých českých subjektů se přijetí MiCA bude týkat?
Z českých krypto projektů dopadne nové nařízení zejména na směnárny a další poskytovatelé služeb souvisejících s kryptem. Těchto společností se bude týkat především ty pasáže MiCA, které stanoví požadavky na získání povolení od orgánu dohledu a související průběžné povinnosti. Poskytovatelé zmíněných služeb se stanou regulovanými poskytovateli finančních služeb, což je koncepční změna.
Kolik subjektů bude v procesu získání licence úspěšných?
Otázky vyvstávají ohledně množství projektů, které budou v procesu získání licence úspěšné. Počítá se přitom s citelnou konsolidací trhu. Realistické je, že licenci získají maximálně nízké desítky subjektů, což bude oproti stávajícím řádově tisícům subjektů s registrovanou krypto živností významná změna.
Ostatní subjekty, jež úspěšné nebudou mají několik možností. Některé z nich určitě svou činnost ukončí. Jiné budou operovat v šedé zóně nebo pouze pro specifickou skupinu klientů. Nepřekvapil by ani vzestup projektů decentralizovaných financí (DeFi), na které MiCA obecně nedopadá.
Znamená MiCA pro běžné uživatele kryptoměn nějakou změnu?
Otázka je, kdo je zmíněným běžným uživatelem:
Pokud je to zkušený krypto nadšenec, který klade důraz na anonymitu, pak mu MiCA zřejmě nikterak nepomůže.
Pokud ale hovoříme o průměrných uživatelích, využívajících poskytovatele služeb souvisejících s kryptem (směnárny, custodiany atd.), MiCA zvýší úroveň jejich ochrany a rozšíří okruh informací, které budou mít uživatelé k dispozici.
Naopak negativem může být promítnutí nákladů, spojených s regulací, do ceny služeb pro koncové uživatele.
Jak se ČR a předmětné národní instituce připravují na implementaci MiCA?
Pravděpodobným národním regulátorem bude ČNB, která se nároky plynoucí z MiCA již delší dobu připravuje, podobně jako tržní subjekty. MiCA přináší prvky „tradiční“ finanční regulace, se kterými je ČNB zvyklá na denní bázi pracovat, do krypto světa.
Samozřejmě nelze vyloučit zahlcení ČNB při vyřizování žádostí o licenci, typicky s blížícím se deadlinem, a tomuto riziku je vhodné i přizpůsobit přípravy.
Jaké jsou zápory nového nařízení?
Stejně jako v případě jiných aktů sekundárního práva EU, chybí MiCA větší důraz na přiměřenost. Požadavky nového nařízení se tak uplatní v zásadě shodně na velké hráče i menší, lokální poskytovatele krypto služeb.
V konečném důsledku tak regulace právě menší poskytovatele může fakticky znevýhodnit.
Bude mít MiCA pozitivní vliv na rozšíření a používání kryptoměn?
Očekávaným pozitivním dopadem může být změna postoje bank, které se doposud ke kryptoměnám stavěly velmi zdrženlivé.
Efekt na bankovní sektor má dvě roviny. Za prvé jde o postoj bank vůči stávajícím poskytovatelům krypto služeb a jejich bankovním účtům, za druhé o vlastní investice nebo produkty bank v oblasti krypta. Odhadujeme, že MiCA bude mít pozitivní vliv v obou rovinách.
Nařízení sice přímo nepřikazuje bankám otevírat účty poskytovatelům krypto služeb, kteří získali licenci dle MiCA, odmítnutí obsloužit subjekt licencovaný a dohlížený ČNB je však v mnoha ohledech složitější.
Licence udělená ČNB a splnění souvisejících podmínek v oblasti AML, vnitřního řízení apod. je důležitým vstupem pro compliance týmy a risk managery bank při posouzení rizik souvisejících s obsluhou krypto projektů. Očekáváme se tak, že přinejmenším některé banky svůj postoj v tomto ohledu změní.
Co se týká vlastní činnosti bank v oblasti krypta, MiCA s sebou pro banky přináší snazší vstup do odvětví. Banky totiž nepotřebují zvláštní licenci dle MiCA, postačí věcně jednodušší a rychlejší notifikace, resp. rozšíření stávající sektorové licence.
To jim dává citelnou konkurenční výhodu proti stávajícím poskytovatelům krypto služeb. Bylo by překvapivé, kdyby žádná z bank tuto příležitost nevyužila.
Pozitivním přínosem tak v konečném důsledku může být rozšíření kryptoměn u širší veřejnosti. Tato cesta však bude možná jiná, než by se na první pohled mohlo zdát.
MiCA je pro banky a další regulované finanční instituce vstupenkou do sektoru, kterému se zatím vyhýbaly. Dá se tedy očekávat, že právě některé z těchto „tradičních“ institucí budou mít zájem nabídnout krypto jako alternativní složku portfolia pro své stávající klienty, a to včetně klientů, kteří se v kryptu příliš neorientují. Z těch se pak mohou rekrutovat noví uživatelé.