Co následuje je soubor nejčastějších otázek, které s našimi klienty řešíme.

Pro lepší přehled jsme připravili jednoduchou osnovu, která tyto komplexní témata pokrývá.

Otázka 1: Jak založit investiční fond?

Investiční fond je zařízení, jehož cílem cílem je společné neboli kolektivní investování, tedy shromažďování prostředků více investorů. Investiční fond získává finanční prostředky typicky skrze prodej svých akcií nebo podílových listů. K provozování investičního fondu je nezbytné mít povolení od České národní banky (ČNB).

Právní úpravu předmětné problematiky v České republice přinášízákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF).

Kromě investičního fondu se můžeme setkat také s pojmem investiční společnosti, jejichž předmětem fungování je vytváření nových investičních fondů a správa investičních fondů. Není automatické, že investiční fond se svým majetkem samostatně nakládá, zpravidla slouží pouze ke shromažďování investic a samotnou investiční strategii provádí investiční společnost.

Podstatné je, že každý investiční fond musí mít svého správce. Pokud se jedná o fond spravovaný investiční společností, postačí pouze zápis fondu do seznamu vedeného ČNB, kdežto jedná-li se o investiční fond samosprávný (tj. který se spravuje sám), je od regulátora vyžadováno povolení.

Existuje více druhů a dělení investičních fondů. Základní rozdělení je na fondy kvalifikovaných investorů a fondy kolektivního investování.

Zatímco investory první zmíněné kategorie fondů  se mohou stát pouze kvalifikovaní investoři, čímž se rozumí ti s dostatečnými finančními prostředky a investičními zkušenostmi, ondy kolektivního investování jsou například klasické podílové fondy a umožňují invetsice široké veřejnosti.

Otázka 2: Crowdfunding: co to je a jak funguje? 

Crowdfunding je relativně nový způsob financování podnikatelských projektů. Jedná se o je způsob získání finančních prostředků skrze mnoho malých příspěvků typicky prostřednictvím on-line platformy bez zprostředkovatele.

 Existují tři základní druhy crowdfundingu:

  • Dárcovský – podporovatelé poskytují finanční prostředky bez nároku na protiplnění
  • Odměnový – finanční podpora výměnou za věcné protiplnění
  • Finanční – okruh investorů očekává finanční protiplnění a zhodnocení

Poslední jmenovaný má v závislosti na právní povaze příspěvků investorů a formy účasti na konkrétním financovaném projektu dva poddruhy:

  1. Úvěrový crowdfunding, kde mají příspěvky formu úvěru a investor profituje ze souvisejícího úrokového výnosu.
  2. V případě investičního crowdfunding se přispěvatelé podílí na projektu formou nabytí investičního nástroje (cenný papír, dluhopis). Výnos investorů je pak podíl na zisku, nebo úrokový výnos spojený s dluhopisem.

Crowdfunding probíhá za absence tradičního finančního zprostředkovatele jako je banka nebo obchodník s cennými papíry v kombinaci se zapojením online platformy. Zprostředkovatelskou funkci v tomto případě tvoří sama crowdfundingová platforma.

Představuje výhodnou alternativu zejména pro startupy a další malé a střední obchodní společnosti, pro než je převažující bankovní financování často obtížně dostupné nebo nepřiměřeně nákladné. Nicméně využití má tento způsob získávání finančních prostředků i pro další malé firmy zejména v prvotních fázích rozvoje.

Jaké jsou crowdfundingové platformy v česku?

Mezi významné české odměnové crowdfundingové platformy jde zařadit například portál Hithit, nebo například Startovač. Z finančních crowdfundingových platforem můžeme zmínit např. Upvest, Fingood nebo Investown. Rovněž je důležité zmínit platformy P2P lendingu, jako např . Zonky, která zprostředkovává spotřebitelské úvěry.

Otázka 3: MICA: regulace kryptoměn. Čeho se týká?

Evropská regulace MICA (Markets in Crypto-assets) je nařízení o trzích kryptoaktiv.

Cílem je nastavit celoevropská pravidla pro vydávání, přijímání k obchodování, a také poskytování vybraných služeb souvisejících s kryptoaktivami. 

MiCA tedy pokrývá zejména měnové tokeny, stablecoiny a utility tokeny. Zahrnuje pravidla a požadavky pro autorizaci, obezřetnost, ochranu spotřebitele a dohled.

Konkrétně původní návrh ​​MiCA zahrnuje následující služby kryptoaktiv: 

  1. Úschova a správa kryptoaktiv pro třetí strany (poskytování peněženek)
  2. Provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva (kryptoburz)
  3. Výměna kryptoaktiv za fiat měnu
  4. Výměna kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva
  5. Provádění pokynů na kryptoaktiva jménem třetích stran
  6. Umístění kryptoaktiv
  7. Přijímání a předávání pokynů na kryptoaktiva jménem třetích stran
  8. Poskytování poradenství v oblasti kryptoaktiv
  9. Portfolio management krypotaktiv
  10. Převod kryptoaktiv

Nyní si rozebereme některé praktický dopad regulace kryptoměn.

Těžištěm nařízení je však stanovení požadavků na osoby poskytující crypto služby. 

Poskytovatelé služeb kryptoaktiv neboli „CASP” jsou definováni jako: 

„Jakákoli osoba, jejímž povoláním nebo podnikáním je poskytování jedné nebo více služeb v

oblasti kryptoaktiv třetím stranám na profesionálním základě, představují novou kategorii poskytovatelů finančních služeb v předpisech EU.”

Stejně jako v případě jiných částí souvisejících právních předpisů EU i MiCA stanoví jednotná pravidla pro povolování a dohled, obezřetnostní požadavky i pravidla pro výkon podnikání.

Obecným požadavkem je, že poskytování služeb ve vztahu ke kryptoaktivům vyžaduje předchozí povolení příslušným vnitrostátním orgánem příslušného členského státu podle MiCA.

Jedny z nejpřísnějších pravidel dopadají na službu úschovy kryptoměn. Kromě požadavků na smluvní ujednání s klienty, registr pozic klientů a segregaci aktiv zahrnují také přísná pravidla odpovědnosti.

Dále jsou zasaženy i směnárenské služby, které podléhají požadavkům na nediskriminační

politiku, cenovou transparentnost a transparentnost objednávek a transakcí.

Otázka 4: Emise dluhopisů: co to je a jak na to?

Korporátní dluhopisy jsou investiční cenný papír vydaný jejímž emitentem je podnik nikoliv stát či samospráva. Zpravidla nese větší riziko, ale zároveň tomu odpovídající vyšší výnos. Jako každý jiný dluhopis dává držiteli právo na uvedenou částku spolu s příslušným úrokem.

Co to jsou emise dlouhopisů?

Emise dluhopisů jsou další z řady činností zajišťující financování podnikatelských záměrů. Jedná se o nedílnou, potřebnou a zcela legitimní součást kapitálového trhu. V optimálním případě přináší výhodu jak emitentům, investorům, tak i trhu samotnému.

Jaké jsou výhody dluhopisů?

Z hlediska emitentů, včetně malých a středních podniků, představuje dluhopisové financování vítanou alternativu bankovnímu financování. A to hlavně díky své flexibilitě.

Samotná emise dluhopisů je svázána s poměrně benevolentními pravidly. A to na rozdíl od jejich veřejné nabídky a distribuce třetími osobami.

Z hlediska veřejnoprávní regulace, je třeba rozlišovat tři okruhy se společnými průsečíky:

  1. Jde o právní předpisy související se samotným vydáním a administrací emise dluhopisů. Jedná se především o zákon o dluhopisech. Ten upravuje základní náležitosti dluhopisů a proces jejich vydání, obsah emisních podmínek nebo práva a povinnosti stran v souvislosti s vydanými dluhopisy.
  2. Regulace související s veřejnou nabídkou dluhopisů.
  3. Konečně je to regulace samotné distribuce těchto cenných papírů, totiž jejich umisťování nebo zprostředkování investic.

Regulace zahrnuje klíčovou povinnost uveřejnit prospekt. Prospekt je strukturovaný informační dokument s předepsaným obsahem a formou. bsahuje informace nezbytné pro zasvěcené posouzení investice.

Prospekt je z hlediska regulatorní architektury odrazem první generace opatření na ochranu investorů. Ta cílí na maximální dostupnost informací se záměrem umožnit investorům, aby na jejich základě učinili informované investiční rozhodnutí.

Je to právě povinnost sestavit, nechat orgánem dohledu schválit a následně uveřejnit prospekt, která je v souvislosti s emisí procesem zpravidla nejnáročnějším na finanční i personální zdroje. Jako taková bývá někdy kritizována kvůli omezování malých a středním podnikům ke přístupu k financování.

Tato povinnost se však v případě nabídky investičních cenných papírů obecně a korporátních dluhopisů zvláště neuplatní univerzálně. Na emitenta, resp. nabízejícího, dopadá pouze v případě, kdy jde o veřejnou nabídku a současně neuplatní-li se některá z výjimek.

Co zahrnuje neveřejná emise dluhopisů?

Neveřejná emise dluhopisů je proces vydání dluhopisů, které nejsou nabízeny široké veřejnosti, nýbrž jsou omezeny na určitý počet vybraných investorů. Tato forma emise dluhopisů je obvykle používána pro menší emise dluhopisů nebo pro emise, které jsou zaměřené na konkrétní skupinu investorů, jako jsou například institucionální investoři.

Proces neveřejné emise dluhopisů obvykle nezahrnuje vypracování prospektu.

Neveřejná emise dluhopisů může být výhodná pro společnost, která vydává dluhopisy, protože si může vybrat konkrétní investory, se kterými má již vztah a kteří jsou ochotni koupit dluhopisy za výhodnějších podmínek než by byly k dispozici na veřejném trhu.

Na druhou stranu tento proces není tak transparentní jako veřejná emise dluhopisů, tudíž může být méně likvidní, což sráží na atraktivitě.

Otázka 5: Licence od ČNB: jak na to?

Česká národní banka (ČNB) je centrální bankou České republiky a je odpovědná za regulaci a dohled nad finančním trhem v České republice, včetně poskytování finančních služeb.

Pokud se týká udělování licencí pro poskytování finančních služeb, ČNB vyžaduje, aby společnosti splňovaly několik podmínek. Mezi ty hlavní patří:

  1. Sídlo subjektu se musí nacházet v České republice 
  2. Společnost musí mít dostatečné finanční zdroje a splňovat kapitálové požadavky
  3. Přiměřeně početný a kvalifikovaný personál pro poskytování finančních služeb
  4. Rozvinutý a efektivní systém řízení rizik a musí splňovat požadavky na interní kontroly a dohled
  5. Dále dodržování právních předpisů a dalších relevantních dokumentů, které se týkají poskytování finančních služeb
  6. Kvalitní zákaznické služby, zajišťující především řádnou informovanost zákazníků

Co je na seznamu regulovaných subjektů od ČNB?

Česká národní banka (ČNB) vydává seznamy regulovaných subjektů, který obsahuje informace o subjektech, které ČNB eviduje a zpravidla též dohlíží. Tyto seznamy zahrnují úvěrové instituce ( banky,), ale také další subjekty, jako například platební instituce, směnárny a poskytovatele investičních služeb. Seznamy regulovaných subjektů je dostupný na webových stránkách ČNB.

Chcete pomoci s adresování vašich finančně-právních otázek? Neváhejte se na nás obrátit. První konzultace je vždy zdarma.

Kontaktujte nás